Tisková zpráva 5.9.2011

Svatováclavské slavnosti podvacáté

Neotřelá dramaturgie, novodobé premiéry, zajímaví domácí umělci i zahraniční hosté a malý dárek v podobě výjimečného hudebního zážitku – to vše čeká na návštěvníky jubilejních Svatováclavských slavností. Dvacátý ročník mezinárodního festivalu duchovního umění oživí od 3. září do 2. října vybrané pražské sakrální prostory, ve dvou případech i mimo hlavní město. Devět koncertů určených nejširší veřejnosti doplňuje stejný počet liturgických akcí obohacených o kvalitní a atraktivní hudební program.

„Naším cílem není uspořádání další monumentální kulturní produkce v prostředí zářijové Prahy. Návštěvníkům nabízíme program, který skutečně jinde neuslyší. V kombinaci se zajímavými lokalitami, kam lidé běžně nezavítají, vzniká prostor pro odpočinek, meditaci, zastavení v běhu všedního dne, přístupné všem,“ komentuje charakter celého festivalu jeho koordinátorka Blanka Karnetová. „Prvek duchovní kultury byl u nás dlouhá léta potlačován. Duchovní umění je ale u nás i v zahraničí neustále aktuální a živé, a to napříč žánry a kulturami. Právě tak jej prezentujeme“, dodává organizátorka. „Náš festival je mezigenerační. Dramaturgie zahrnuje projekty, které osloví kulturní ‚fajnšmekry‘ bez rozdílu věku. Naši návštěvníci vyhledávají zajímavý hudební zážitek bez zbytečného stresu z tlačenic. Kromě umělců a projektů u nás ojedinělých sázíme také na vysokou interpretační úroveň“.

Kompletní program festivalu a informace o předprodejích jsou k dispozici na stránkách www.svatovaclavske.cz.

Ve znamení premiér — pocta svaté Anežce

Přínos barokní Itálie Praze a českému prostředí je neoddiskutovatelný. Jeden z největších projektů k poctě české světice v rámci Roku svaté Anežky je toho dokladem. Neúnavná muziko-logická práce Roberta Huga, vedoucího špičkového barokního ansámblu Capella regia Praha, dala vzniknout koncertnímu projektu sestavenému ze skladeb italských a českých mistrů zkomponovaných v 17. století pro Řád křižovníků s červenou hvězdou. Jediný český rytířský řád, spojující svůj vznik právě s Anežkou Přemyslovnou, umožnil vstup do svých veřejnosti nepřístupných archivů. Po staletích znovu objevíme díla Gonelliho, Lottiho, Reichenauera a dalších. A nejen české publikum, které si bude moci vychutnat akustické zvláštnosti benátských kůrů v kostele sv. Františka u Karlova mostu. Nejvýznamnější pražský koncert klasické hudby k poctě sv. Anežky zaznamenává Český rozhlas a budou příležitostně vysílány v rámci sítě European Broadcasting Union po celé Evropě.

Vysloveně hudba

Další premiérový program je věnován skladatelům s Prahou historicky blízce spojených, byť o něco později. Co spojuje W.A. Mozarta, jemuž „jeho pražané“ rozuměli, J.A. Bendu, který se kvůli náboženskému útlaku stěhoval s rodiči z Čech do Pruska, a nositele Nobelovy ceny, největšího českého básníka 20. století Jaroslava Seiferta?

‚…Víte přece, že Benda byl vždy mým miláčkem mezi luteránskými kapelníky, tato dvě díla mám tak rád, že je stále vozím s sebou‘ psal dvaadvacetiletý Mozart v dopise svému otci do Salcburku o dvou melodramatech Jiřího Antonína Bendy. Drama je vyjádřené slovy postav a hudba jej má ještě umocnit. Vzorovou ukázku v melodramu Ariadna na Naxu předvede stylově „Bendovský“ komorní orchestr Ensemble 18+ pod vedením Vojtěcha Spurného v podobě, která se v Čechách nikdy nehrála, přesto že ji Benda sám takto v předmluvě k partituře předepsal.

Ariadnino drama doplní nejhlubší Mozartovo dílo o dramatu lidském – Requiem in d, a to rovněž v premiérové verzi. Úpravu pro smyčce publikovali Mozartovi žáci nedlouho po jeho smrti a ve své době byla skutečně takto hrána. Pro nás zůstává cenným dobovým hudebním dokumentem. Návštěvníci festivalu tuto verzi rovněž uslyší v Čechách poprvé.

Když se r.1956 slavilo 200. výročí Mozartova narození, inspirovala Mozartova hudba i osud velkého českého básníka Jaroslava Seiferta k básnickému cyklu „Mozart v Praze”. Jsou psány v přísné formě rýmovaného rondó a vynikají poetickou krásou i opojnou hudebností. Básník je napsal pro herečku a recitátorku Vítězslavu Waldovou-Fryntovou, která je také za spoluúčasti České filharmonie s Václavem Talichem premiérovala. Paní Fryntová působí dodnes jako uznávaná profesorka jevištní řeči na pražské DAMU. Úlohy recitátora se nemůže zhostit nikdo jiný, než její žáci, mistrovští recitátoři Marika Procházková a Justin Svoboda.

Suite Italiana k narozeninám

Máloco zastíní 800. výročí narození Anežky české, ochránkyně nemocných a chudých. Svatováclavské slavnosti slaví 20. narozeniny. Co je dvacet let proti staletím, nicméně, kolik kulturních akcí zaměřených na umění s duchovním kontextem se může chlubit takovou kontinuitou? „Pro festivalové publikum jsme připravili malý dárek v podobě varhanního recitálu se vstupem volným. Fabio Ciofini ze slunné Umbrie, specialista na barokní varhany, přednese v krásně zdobeném rokokovém interiéru pražské Lorety výběr svých oblíbených skladeb. „Varhanní recitály se těší v programech našeho festivalu velké oblibě a pražská Loreta je jedním z nejkrásnějších poutních míst v Evropě, proto volba byla jasná. O koncert je již nyní velký zájem“, doplňují organizátoři.

Trubka pod chrámovou klenbou

Koncerty s varhanami v hlavních rolích jsou letos na programu dva. Kromě Fabia Ciofiniho svůj vlastní ‚best of‘ představí Aleš Bárta, český varhanní virtuoz s mezinárodním věhlasem, v rámci společného koncertu s dalším letošním jubilantem Miroslavem Kejmarem. Jméno jednoho z nejslavnějších světových trumpetistů a jeho úctyhodnou kariéru netřeba dlouze představovat. Mnozí jej znají jako dlouholetého prvního trumpetistu České filharmonie, bez něhož si nebylo možné představit její zvuk. Jiní vzpomenou na populární nahrávky Václava Hybše či Karla Gotta. V roce 1998 byl přizván do exklusivního souboru nejlepších světových trumpetistů ‚Ten of the Best‘. Čerstvý sedmdesátník s neuvěřitelnou dávkou energie pokračuje v koncertní i nahrávací činnosti pro české i světové publikum. Výjimečná koncertní událost je zároveň poctou velkému trumpetistovi u příležitosti jeho letošních kulatých narozenin.

Hudba v kapli i fraucimoru

Tradiční výlety na programu Svatováclavských slavností jsou určeny těm, kdo rádi za kulturou cestují a spojí hudební zážitek s prohlídkou pamětihodností v okolí. Projekt hudby a kaple fraucimoru se podařilo zrealizovat díky vstřícnosti správy zámku Jemniště. Část koncertu Tria cantabile zaměřená na duchovní hudbu proběhne v zámecké kapli, hudba světská a zábavná v zámeckém salónu a komentovaná prohlídka interiérů i romantického anglického parku celý program završí.

Protipólem je výlet do cisterciáckého kláštera Zlatá Koruna v blízkosti Českého Kumlova, gotické perly jižních Čech. Unikátní křížová chodba je vskutku nevšedním místem k uspořádání koncertu. Sluneční paprsky pronikající z klášterních ambitů a rané baroko v podání souboru Collegium musicum Brno navozují meditativní atmosféru s nádechem mystiky.

Vikingové, sefardi a staří peršané

Exkurz ke kořenům světové kultury nabízí další zahraniční hosté. Organizátoři vysvětlují: „Představujeme umění, které navazuje na duchovní odkaz různých komunit, často i mimo náš kulturní okruh. V běžném životě se s nimi ale občas setkáme, obohacují naše myšlení a náš rozhled. Těžko se hledá žánrová definice. Jedná se o pomezí klasické hudby, staré hudby a world music. Hranice je křehká a nejlépe ji asi vystihuje pojem ‚duchovní etno‘“.

Zpěvy staré Persie

Multiinstrumentalista perského původu Shahab Tolouie je ojedinělým zjevem na hudební scéně a těší se zájmu největších světových médií. Jeho nenapodobitelný hudební styl Ethno Flamenco (Persko–španělská fúze) spolu s charizmatickým zpěvem je považován za výjimečný a nadčasový. Propojení tradiční i současné perské hudby s odkazem největších středověkých perských básníků umocňuje vnímání nadčasové hloubky, s níž tito vzdělaní muži zkoumali život člověka, filozofii, boha, lásku, víru a mystiku. Věčná témata vyjádřená v ‘ghazalech’, elegantních veršovaných ságách, jsou předurčena k přeměně v písně a spojení s hudbou. Osobitá interpretace Shahaba Tolouie s doprovodem kytary a perského setáru jim dodává na aktuálnosti.

Nevěsta rozplétá své copy

Izraelská zpěvačka a autorka Etty Ben Zaken křižuje svět s největšími izraelským orchestry a má na kontě mnoho vlastních skladeb, divadelních představení, cd a knih. Na sbírce svatebních písní z různých sefardkých komunit v ladino a heketiya začala pracovat před více než deseti lety. Některé z nich slýchávala již v dětství od své babičky Esther. S hudebními aranžmá skladatele Eitana Steinberga a babiččinými příběhy, propletenými mezi písněmi, Etty Ben-Zaken pravidelně představuje svůj „ladino projekt“ posluchačům v Izraeli i v zahraničí. V nádherném prostoru Španělské synagogy vyzdobené v maurském stylu si posluchači vychutnají komorní provedení s doprovodem klasické kytary, která ideálně doplňuje Ettin příjemně sametový alt.

Triskele

Jedinečný pohled do severského prostředí nabízí závěrečný festivalový koncert v kostele sv. Šimona a Judy. Původ nejstarších estonských duchovních a lidových písní sahá až do dob vikingů. Nápěvy připomínají staré písně na obranu proti zlým duchům a válečné písně, zpívané estonskými bojovníky za nocí před bitvami proti severským i římským nájezdníkům. Epické legendy, balady i písně k práci zpívaly ženy i muži a měly podobu poetických útvarů, tzv. runických písní. V průběhu staletí adaptovaly baltofinské národy své tradiční nápěvy na texty protestantských chorálů a dodnes se používají k duchovním účelům. Prostá krása severských melodií obzvlášť vyniká v mohutném mužském pětihlase estonského souboru Triskele. S doprovodem tradiční flétny, loutny, citery a bicích nástrojů se opět ocitáme v ojedinělém prolnutí etno a staré hudby.

Mezi loretou a katedrálou

Kromě koncertů určených nejširší veřejnosti je nedílnou součástí festivalu řada liturgických akcí se zajímavým hudebním programem. Festivalový cyklus kultury s liturgií zahajuje tradiční mariánská pouť do kláštera v Hájku u Jenče. Na poetickém místě s více než třísetletou historií zůstala zázrakem zachována nejstarší loreta na sever od Alp. Klášter byl dlouhá desetiletí devastován umístěním zbrojní výroby, v níž byli zaměstnáni i duchovní internovaní v Hájku. Neúnavná práce bratrů františkánů toto výjimečné a krásné místo pomalu vrací k jeho původnímu určení. Časné vstávání bude odměněno nevšedním zážitkem poutních zastavení na starobylé cestě z Litovic do Hájku s doprovodem barokní hudby v podání Michaela Pospíšila a členů historického souboru Ritornello. Program pokračuje mší svatou celebrovanou pražským arcibiskupem Dominikem Dukou.

I další oslavy církevních svátků nabízejí kvalitní kulturní doprovod. Arménská liturgie ve formě tradičního pataragu je příležitostí k poslechu vlivů orientální melodiky na křesťanskou hudbu. Při premiéře mše ze znovuobjevené sbírky Cultus Harmonicus autora 17. století Alberica Mazáka si posluchač vychutná barokní mši v autentické podobě, jak byla ve své době prováděna. A v rámci oslavy svátku sv. Ludmily mají návštěvníci možnost navštívit baziliku sv. Jiří na Pražském hradě mimo turistický provoz při jediné bohoslužbě v roce na tomto místě.

Významným projektem Společnosti pro duchovní hudbu, pořadatele Svatováclavských slavností, je probíhající skladatelská soutěž na téma hudby pro liturgii. Na její výsledky a veřejné provedení se budeme těšit po skončení festivalu v měsíci říjnu.

Oslavy svátku sv. Václava vrcholí 28. září ve večerních hodinách mší svatou v největším a nejvýznamnějším pražském chrámu, katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Na místě korunovací českých králů a královen, uložení ostatků světců, panovníků, šlechticů a arcibiskupů si připomeneme odkaz patrona českého národa a výjimečné okamžiky našich dějin. Hudebního doprovodu, provedení mše Gratias agimus tibi z pera Jana Dismase Zelenky z roku 1730 se zhostí Pražský katedrální sbor a orchestr pod vedením Josefa Kšicy.

O festivalu

Svatováclavské slavnosti jsou mezinárodní festivalem představujícím umění zejména těch duchovních kultur, které historicky utvářejí a ovlivňují kulturní život v Praze (pravoslaví, katolicismus, protestantismus a judaismus). Cílem je prezentace umění s duchovním kontextem jako aktuálního a živého, napříč žánry a kulturami a ve vysoké interpretační kvalitě.

Festivalové akce jsou pořádány v historicky autentických prostorách, do nichž má návštěvník obvykle zřídkakdy příležitost vstoupit. Těžiště festivalových akcí spadá tradičně mezi svátek sv. Ludmily 16. září a svátek sv. Václava 28. září. Náplň festivalu se dramaturgicky dělí dvou částí: koncerty a akce liturgického charakteru, obohacené o kvalitní hudební program.

Festival vznikl v roce 1992 jako společná iniciativa hl. m. Prahy a Společnosti pro duchovní hudbu s cílem vyzdvihnout v kulturním životě města prvek, který byl po desetiletí úmyslně vytlačován. Za 20 let své existence se stal neodmyslitelnou součástí festivalové nabídky podzimní Prahy. Svou pozici získal především díky trvalé podpoře hl. m. Prahy.



  • Pořadatel festivalu:
  • Společnost pro duchovní hudbu, o.s.
  • Kolejní 4
  • 160 00 Praha 6
  • Kontakt:
  • Blanka Karnetová
  • manažerka festivalu
  • +420 603 233 845