út 20.9. | 19:30
Barokní refektář Kláštera dominikánů Praha u sv. Jiljí
Vysloveně hudba
Ensemble 18+
/ Vojtěch Spurný
Marika Procházková, Justin Svoboda – umělecký přednes
W.A. Mozart: Requiem in d, dobová úprava pro smyčce
J.A. Benda: Ariadna na Naxu
J. Seifert: Básnický cyklus „Mozart v Praze“
Synergie hudby a slova: nejhlubší Mozartovo dílo doplněné Seifertovými verši v kontrastu s revolučním melodramem Mozartem obdivovaného Bendy
» poskytované slevy
Když se r.1956 slavilo i v Čechách 200 výročí Mozartova narození, inspirovala Mozartova hudba i osud velkého českého básníka Jaroslava Seiferta k básnickému cyklu "Mozart v Praze". Verše jsou psány v přísné formě rýmovaného rondó a vynikají poetickou krásou i opojnou hudebností. Básník je napsal pro herečku a recitátorku Vítězslavu Waldovou-Fryntovou, která je také za spoluúčasti České filharmonie s Václavem Talichem premiérovala. V programu zaznějí společně s dobovou úpravou Mozartova Rekviem in d pro smyčce. Nejhlubší Mozartovo dílo bylo po jeho smrti v této podobě skutečně prováděno, zachovává hudební výpověď originálu a je cenným dobovým hudebním dokumentem.
“...Víte přece, že Benda byl vždy mým miláčkem mezi luteránskými kapelníky, tato dvě díla mám tak rád, že je stále vozím s sebou” psal dvaadvacetiletý Mozart v dopise svému otci do Salcburku, majíce na mysli dvě melodramata Jiřího Antonína Bendy – Médea a Ariadna na Naxu. Benda zde navázal na myšlenky Rousseaovy a podařilo se mu vytvořit hodnotná umělecká díla, v nichž s výrazovou silou pravidelně střídal hudební proud a mluvené slovo. Nápad ve své době stejně revoluční, jako francouzské osvícenectví, dále originalita a bohatství Bendovy hudební řeči v novém žánru, to vše okouzlilo mladého Mozarta. Benda, jinak houslista královské berlínské kapely, patřil k nejvýznamnějším osobnostem klasicismu v českých zemích. Díky opusu Ariadna na Naxu je považován nejen za zakladatele formy melodramu, ale pro průbojnost a celkovou novost hudebního myšlení bývá označován za jednoho z předchůdců Beethovenova hudebního stylu.
Složení hráčů Ensemble 18+ přesně odpovídá orchestru, který měl roku 1750 Jiří Antonín Benda u dvora v Gotě. Komorní orchestr vznikl v roce 2009 s myšlenkou aplikovat kritéria tzv. historicky poučené interpretace na soubor moderních nástrojů. Práce s historickými prameny a znalost dobových interpretačních technik je však pouze základem, nikoliv konečným cílem. Tím je živá, neotřelá prezentace hudby a překračování bariér, které by ji mohly oddělovat od posluchače. Členové ansámblu, jehož věkový průměr nepřesahuje 30 let, se stylem práce, osobním nasazením i technickou připraveností odlišují od běžné orchestrální rutiny a vytváří tak osobitý interpretační styl.
Uměleckým vedoucím a dirigentem Ensemble 18+ je čembalový virtuoz, pedagog pražské AMU Vojtěch Spurný. Již od studií patří k zapáleným obhájcům tzv, historicky poučené interpretace. Jako operní dirigent opakovaně hostoval v opeře v Götteborgu, ve Státní opeře Praha (šéf opery v sezóně 2002 – 2003). Spolupracuje s řadou českých orchestrů – Pražská komorní filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně, Jihočeská komorní filharmonie, Česká komorní filharmonie. Dlouhodobě vystupuje s Dagmar Peckovou. Velmi intenzivně se Spurný věnuje koncertní činnosti jako specialista na historické klávesové nástroje – cembalo, kladívkový klavír, ale i čtvrttónový klavír A. Háby.