* odjezd autobusů 8:30, metro C, stanice Roztyly
so 3.9. | 16:00 *
Klášter Zlatá Koruna u Českého Krumlova
G. B. Bassani, A. Caldara, J. J. Fux aj.
Prohlídka gotické perly jižních Čech ve spojení se znovuobjevenou barokní hudbou z moravských archivů v nevšedním prostředí klášterní křížové chodby
Koncertní řadu letošního ročníku festivalu otevírá program sestavený z hudebních pokladů nalezených v moravských archivech. Jádro tvoří duchovně vokální hudba, která je proložena instrumentálními vstupy – sonátami. Tyto skladby byly provozovány v 17. a 18. století v zemích Koruny české. Tehdejší hudební repertoár na Moravě podléhal vlivu hudebního dění na císařském dvoře ve Vídni a tudíž i pohyb hudebníků mezi kulturními centry na Moravě a Vídní byl velký. Mnozí ve Vídni studovali, doprovázeli své zaměstnavatele na cestách, nebo dokonce měnili místa ve Vídni za místa na Moravě. Časté byly také návštěvy významných skladatelů na Moravě. Tím byl příliv nové hudby na Moravu zaručen a moravská hudební centra tak držela krok s nejnovějšími evropskými hudebními trendy.
Collegium Musicum Brno je vokálně-instrumentální soubor pravidelně působící na hudební scéně již od roku 1992. Ansámbl usiluje o stylovou reprodukci historického repertoáru, jehož těžištěm je hudba 17. století. Na historických nástrojích Collegium obnovuje způsoby dobové hráčské praxe a dává tak barokní nástrojové tvorbě její původní znějící tvar a smysl. Badatelskou činností v archivech pak vrací hudebnímu životu zapomenuté duchovní hodnoty, jež jsou neocenitelným svědectvím své doby a živoucím poutem dneška s velkou minulostí. Členové souboru Collegium musicum provádějí tuto hudbu zejména v historických prostorách, kde byla původně hrána.
Atmosféru koncertu umocní autentický prostor křížové chodby kláštera ve Zlaté koruně. Ze zbožných pohnutek na toto místo povolal cisterciáky z rakouského kláštera Heiligenkreuz u Vídně již český král Přemysl Otakar II. roku 1263. Klášter zde měl tvořit jakousi zónu klidu a míru. Trasa prohlídky před koncertem nás zavede do unikátních prostor lapidária, gotické patrové kaple Andělů strážných a do samotného velkého konventu (hovorna, knihovna, pracovny mnichů, ohřívárna, křížová chodba, jídelna, kuchyně a kapitulní síň). Prohlídka je zakončena v monumentálním kostele Nanebevzetí Panny Marie, největším chrámu na jihu Čech. Expozice je zaměřena nejen na působení cisterciáckého řádu v rámci českých zemí, ale umožňuje také nahlédnout do každodenního života mnichů v 18. století.